Jak funguje pátrací a záchranný systém Cospas-Sarsat s EPIRB , osobními lokačními majáky a ELT
Posted on July 16, 2018
1. Námořník/dobrodruh/pilot v nouzi aktivuje maják ( EPIRB , PLB , ELT ).
2. Maják vysílá nouzovou zprávu o stavu na frekvenci 406 MHz obsahující vaše jedinečné identifikační číslo (UIN) do satelitních systémů LEOSAR (polární oběžná dráha) a GEOSAR* (geostacionární dráha).
3. Družice přenášejí nouzovou zprávu na frekvenci 406 MHz do pozemní stanice zvané lokální uživatelský terminál (LUT). LUT vypočítává polohu signálu měřením Dopplerova posunu způsobeného relativním pohybem mezi družicí a majákem a předává polohu do řídicího střediska mise (MCC).
4. Záchranné koordinační centrum (MCC) nadále přijímá informace z dalších průletů satelitů a dále upřesňuje polohu majáku (poloměr vyhledávání 2,3 NM). Je vygenerována varovná zpráva, která je zkombinována s registračními informacemi z databáze a přeposlána příslušnému záchrannému koordinačnímu centru (RCC).
5. Záchranné centrum naváže kontakt s osobami uvedenými v databázi, aby ověřilo existenci nouzové situace, a shromáždí další informace o uživatelích majáku. Záchranné centrum vyšle nejbližší a schopné pátrací a záchranné síly (SAR).
6. Místní pátrací a záchranné síly zahájily záchrannou misi a pomocí naváděcího signálu 121,5 MHz lokalizovaly maják.
* V průměru celosvětově trvá toto oznámení (kroky 2 až 5) u majáků bez GPS až jednu hodinu. U samonastavujících se majáků, které poskytují data o poloze GPS již při prvním vysílání, je rádius vyhledávání snížen na 0,05 NM (100 m) a oznámení může trvat pouhé tři minuty. (Údaje poskytla společnost Cospas-Sarsat .)
O PÁTRACÍM A ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU COSPAS-SARSAT
Vysoko nad zemí každou minutu dne obíhá celosvětová síť satelitů na polárních a geostacionárních drahách. Spolu s ruskou kosmickou lodí Cospas tvoří high-tech mezinárodní pátrací a záchranný satelitní sledovací systém známý jako Cospas-Sarsat .
Cospas-Sarsat si připsala zásluhy za téměř 30 000 záchranných akcí po celém světě. Systém se spoléhá na signály přijímané na frekvenci 406 MHz k určení polohy a rychlosti záchranářů na místo nouze na souši i na moři.
Ve skutečnosti se spolehlivější digitální frekvence 406 MHz stala de facto mezinárodně uznávanou tísňovou frekvencí. Pomocí frekvence 406 MHz mohou moderní signalizační zařízení rychle vysílat souřadnice GPS LAT/LON na oběžné satelity. Tato frekvence také umožňuje určení polohy pomocí Dopplerova posunu, a to i v případě, že GPS nedokáže.
K 1. únoru 2009 bylo celosvětově ukončeno satelitní zpracování tísňových signálů ze starších nouzových majáků na frekvencích 121,5 MHz a 243 MHz z důvodu nespolehlivosti a falešných poplachů. Po přijetí signálu majáku na frekvencích 406 MHz mohou pátrací a záchranní pracovníci získat informace z registrační databáze.
Patří sem kontaktní informace majitele majáku, kontaktní informace pro případ nouze a podrobnosti týkající se konkrétního plánu cesty a případných zdravotních stavů majitele nebo členů skupiny. Díky těmto informacím může pobřežní stráž nebo jiný záchranný sbor vhodně reagovat. NOAA spolu s americkou pobřežní stráží důrazně doporučuje všem námořníkům, letcům a jednotlivcům používajícím nouzové majáky 121,5/243 MHz, aby přešli na frekvenci 406 MHz, a mohli tak plně využít systém Sarsat.
Cospas-Sarsat je udržován a provozován vládami po celém světě, takže za vlastnictví EPIRB , ELT nebo Personal Locator Beacon na 406 MHz se neplatí žádný poplatek.